Dvacáté století v hudbě, četností svých stylových orientací a autorských poetik považované za nejsložitější ze všech historických epoch, tvoří „dvojí hudba“: západoevropská, jež se mohla rozvíjet kontinuálně, a východoevropská, která se v období socialismu ocitla v dlouhodobé izolaci. Dvoudílná publikace Dějiny hudby VI, Hudba 20. století (1,2) se tuto bariéru snaží překlenout a formou obsáhlejších autorských portrétů čtenáři přiblížit tvorbu profilujících skladatelských osobností dnes již naštěstí nerozděleného hudebního světa. První dílo zachycuje i „klasiku“ první poloviny 20. století. Na připojeném CD znějí ukázky ze známých a charakteristických hudebních děl.