Kultura baroka a její světový rozměr
Od myšlenky universální monarchie k evropské rovnováze sil
Počátky evropského novověku
Obsah:
Druhý díl začíná obdobím, kdy před evropskou civilizací vyvstávají dvě osudové hrozby. Vnější představuje osmansko-muslimská expanze a vnitřní náboženský rozkol mezi katolickou církví a církvemi reformovanými, který nikoli náhodou evokuje předchozí rozchod mezi východním a západním křesťanstvím. První z nich je těžce postiženo pádem Konstantinopole do rukou osmanských Turků a obnovuje se v ruském prostředí, avšak druhé se koncem 15. století energicky vydává na cestu poznávání a dobývání mimoevropského světa, v němž mu nezabrání ani dlouhotrvající náboženské války. Jejich vyústění se osudově dotýká i politického a duchovního vývoje českých zemí. Stavovská opozice je poražena po déletrvajícím soupeření se sílící panovnickou mocí rakouských Habsburků a v souvislosti s rekatolizací jsou položeny základy moderního státu. České země se zdánlivě "rozplývají" v rámci habsburské monarchie, nicméně i tak se podílejí na jejím velmocenském postavení v Evropě.
Jmenný a místní rejstřík.
Bohatý obrazový doprovod a mapy.
Jan P. Kučera (hlava první II, III, IV/5-IV/7, hlava třetí I, II/4-II/7)
Jiří Kaše (hlava první IV/1-IV/4, hlava třetí II/1-II/3)
Pavel Bělina (hlava první I-III, hlava druhá, třetí I, III-V)